Akce

Sochy z písku 14.5. - 26.5.2010

Myslíte si, že hraní s pískem je jen pro malé děti?

Pár dospěláků vám předvede, že z písku jdou vytvořit hotová veledíla. V květnu poroste přímo před vašima očima v Obchodním centru Letňany pět velkých pískových staveb. Stavitelelé se inspirovali přírodou, a tak v Letňanech ožijí zvířata ze všech koutů země.

Co je to písečná socha

Co je to písečná socha? Jak jméno napovídá, jednoduše se jedná o vytváření soch z písku. Lze tvořit různé sochy: od architektonických tvarů po zvířata, a od lidí po téměř jakýkoli tvar, formu nebo velikost, jaké si umíte představit. Na první pohled to nevypadá jako nic zvláštního. Každý z nás postavil někdy hrad z písku na pláži. Ale hrady, které stavíme my, jsou tak trochu větší než ty, které tátové stavěli svým dětem na pláži.

Ačkoli návštěvníci a zaujatí diváci se občas zdráhají věřit, že se někdo může naučit tesat sochy z písku, můžeme je ujistit, že k tomu, abyste mohli vytvářet velkolepé sochy z písku, nemusíte absolvovat Akademii umění.

Potřebujete jen:

Písek, který používáme

Pro stavění lze použít jakýkoli druh písku, ale jen jeden je vhodný pro vysoké stavby. Abychom nezabíhali do příliš technických detailů, podívejme se na následující analogii. Zkuste na sebe postavit kuličky. Nemožné. Pak zkuste na sebe postavit kostky a to je snadné. Totéž platí o písku. Vlivem přílivu a odlivu se zrnka písku na pláži třou o sebe a tudíž jsou oblá jako kuličky. Stavět vysoké nebo strmé stavby z tohoto písku je v podstatě nemožné. Struktura sochařského písku má ostré hrany. Zrnka mají tendenci do sebe zapadnout. Dokonce je i možné stavět vysoké vertikální zdi. Písek, který používáme, je „neopraný“ a my ho „sklízíme“ z matičky země. Tento písek vybíráme dle velikosti zrna, struktury a barvy.

Sochy

Při tvoření soch nepoužíváme žádné chemikálie, aby nedošlo k poškození zdraví. Písečné sochaření je naprosto šetrné k životnímu prostředí. Používá se pouze písek a voda. A proto se také písečné sochy hodí do současného svědomitého přístupu k životnímu prostředí. Pro venkovní sochy přidáváme trochu lepidla (s tímto druhem si děti mohou hrát a mohou ho i jíst) na ochranu povrchu. Samotná socha je – také venku – velmi odolná vůči dešti nebo silnému větru. Na severních nebo východních pobřežích vydrží sochy 5-6 týdnů bez poškození.

Technika

Sochaření začíná naložením písku do dřevěných forem. Písek je pak navlhčen vodou a silně stlačen buď rukou nebo strojem. Při vytváření sochy se obvykle používá sada forem, které jsou postupně menší. Jakmile jsou formy zaplněny a dobře stlačeny, forma umístěná nahoře se odebere a sochaření může začít. Sochaření začíná na vrcholku modelu a pokračuje směrem dolů ke spodní části, přičemž se formy po jedné odebírají tak, jak modelace sochy pokračuje.

Trpělivost

Mnoho lidí se domnívá, že musíte být umělcem nebo vysoce kreativní osobou, abyste se stali dobrým písečným sochařem. Tito lidé by neměli šanci vyšplhat na horu písku a pokusit se modelovat. Takový strach z neúspěchu je neopodstatněný. Každý může tesat sochy, pokud bude používat správný písek, naučí se techniku, má trochu trpělivosti... a pravidelně trénuje. A když se něco někde nepovede, oprava je snadná. Jen se na poškozené místo přidá „čerstvé bláto“, nechá se chvilku zaschnout a začne se znovu.

Původ písečných soch

Dokonce i před 6.000 lety egyptští „architekti“ pyramid nejprve představili faraonovi model plánovaných vysokých budov. Ovšem kořeny umění písečných soch leží ve Spojených státech amerických. Na počátku 20. století bohatí mladí lidé z východního pobřeží organizovali první soutěže a písečné festivaly. Je následovaly další americké státy jako Kalifornie a Florida. Jejich „jevištěm“ byly pláže – do 2. světové války. Pak umění písečného sochaření zmizelo – na chvíli. Svou „renesanci“ zažilo v 60. a 70. letech – opět v USA – a do Evropy se dostalo v polovině 90. let minulého století.

Letmé ohlédnutí: Jak to začalo

Vše začalo v roce 1990 v Mazatlan v Mexiku. Němec Benno Linden spatřil během svých studií španělštiny skupinu mladých amerických studentů, kteří si na pláži hráli jako děti s pískem a stavěli hrady – zdánlivě. Když přišel blíže, byl schopen rozpoznat jemné detaily vytvořené v písku a překvapivou výšku „hradů“ – a také si všiml úžasu ostatních kolemjdoucích nad tímto uměním, „písečným sochařením“, jak jej mladí Američané nazývali. Fascinován tímto druhem „písečného umění“, Benno požádal o jejich kontaktní údaje a chtěl se dozvědět o této „profesi“ více. Jeho cílem bylo: „písečné sochaření“ také v Evropě. O sedm let později mohl Benno konečně realizovat svůj cíl a založil svou vlastní agenturu „Lindel:Galleria PR“ , se sídlem v Düsseldorfu/Německo, s registrovanou značkou „sandcity.de“. Zatím společně se svou skupinou písečných sochařů realizoval velké množství malých, středních a velkých soch v Německu, Francii, Švýcarsku, Holandsku, Belgii, Rakousku a Rumunsku.

Tým „sandcity.de“ v Německu

Členové týmu sandcity.de Německo jsou profesionální či semi-profesionální píseční sochaři s minimálně 5 až 10 lety zkušeností s modelováním písečných soch. Jde o komunitu mezinárodních umělců nebo studentů, kteří cestují po světě z jednoho festivalu na druhý. Většina z nich již spatřila pláže v Kalifornii či na Floridě, v Austrálii, Singapuru a Číně a většinu evropských zemí. Tým kolem Benna se specializuje na tesání replik od 15 do 120 tun, jako například v Travemünde/Německo. Mnoho z nich se také účastnilo stále existujícího světového rekordu z roku 2001, uvedeného v „Guinessově knize“ v Almere/Nizozemí, dosahujícího výšky 20,91 m.

2. mistrovství světa v písečném sochaření

V roce 2008 společnost sandcity.de zorganizovala 1. mistrovství světa v písečném sochaření v Evropě – v německém Lipsku. Osm týmů z celého světa se přijelo této soutěže zúčastnit. V červnu 2009 sandcity.de organizuje 2. mistrovství světa – opět v Lipsku.